Anatomie svalů
Sval (musculus)
Svaly jsou tkáně, které mají schopnost se smršťovat (kontrahovat) a opět uvolňovat (relaxovat) a přeměňovat chemickou energii v energii mechanickou. Podle funkce dělíme svaly na ohybače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory), svěrače (sfinktery), rozvěrače (dilatátory).
Svaly se dělí na 3 typy
Hladká svalovina
Srdeční svalovina
Kosterní svalovina
Srdeční svalovina
Srdeční svalovina (též myokard) je typ svaloviny, jež umožňuje pravidelné stahy srdce a jeho neustálou mechanickou činnost. Svalovina je tvořena kardiomyocyty, které jsou vzájemně propojeny. Nejsilnější myokard se nachází v levé komoře srdce, protože zde dochází k vypuzování okysličené krve do velkého krevního oběhu. Srdeční svalovina v sobě spojuje vlastnosti kosterní i hladké svalové tkáně.
Hladká svalovina
Hladká svalovina (též útrobní svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny. Hladká svalovina tvoří stěny některých orgánů (zejména těch dutých, tzn. např. střevo, žaludek, tenké střevo), útrob a cév. Hladké svaly se vyskytují i v kůži nebo např. v prostatě, děloze, močovodu či v oku. Buňky hladké svaloviny jsou protáhlejší, vřetenovitého tvaru s jedním jádrem. Nedokážeme jí ovládat vůlí. Její činnost je pomalá a řídí ji vegetativní soustava, neboli autonomní nervy, spolu s hormony. Je vyvinuta u bezobratlých obratlovců.
Kosterní svalovina
Příčně pruhovaná svalovina, označuje se běžně jako kosterní svalovina, neboť se velmi často upíná na kosti. V lidském těle je kolem 600 kosterních svalů. Mimo to se však příčně pruhované svaly vyskytují i ve stěně hltanu, části jícnu a v jazyku, svaly hlavy a končetin, ale i bránice, hlavní dýchací sval savců. Je ovladatelná vůlí a díky ní se tělo pohybuje. Kosterní sval je tvořen dlouhými cylindrickými mnohojadernými buňkami (syncytium).
Kosterní svaly člověka můžeme rozdělit na svaly hlavy, svaly krku, svaly hrudníku, svaly břicha, svaly zad, svaly končetin.
Svaly hlavy
-
žvýkací svaly – umožňují pohyb dolní čelisti, např. zevní žvýkací sval (m. masseter), spánkový sval (m. temporalis)
-
mimické svaly – určují výraz obličeje, např. kruhový sval oční (m. orbicula- ris ocul), tvářový sval (m. buccinator), stahovač dolního rtu (m. depressor labii inferioris), zdvihač horního rtu (m. levator labii superioris), velký lícní sval (m. zygomaticus major), kruhový sval ústní (m. orbicularis oris)
Svaly krku
-
např. zdvihač hlavy (m. sternocleidomastoideus) – uklání hlavu, umožňuje její otáčení do stran, zadní snopce zaklání hlavu
Svaly hrudníku
-
např. vnitřní mezižeberní svaly (musculi intercostales interni) – slouží jako výdechové svaly, zevní mezižeberní svaly (musculi intercostales extermi) – fungují jako svaly, velký prsní sval (m. pectoralis major) – přitahuje paži, účastní se předpaženi, malý prsní sval (m. pectoralis minor) – táhne lopatku směrem dolů a pomáhá při vdechu, bránice (diaphragma) – odděluje dutinu břišní a hrudní, je hlavním vdechovým svalem, pilovitý boční sval (m. serratus anterior) – přitlačuje lopatku k hrudníku, pomáhá při vdechu
Svaly břicha
-
např. přímý sval břišní (m. rectus abdominis) – ohýbá trup, zevní šikmý sval břišní (m. obliquus abdominis externus) – ohýbá a rotuje trup
Svaly zad
-
např. široký sval zádový (m. latissimus dorsi) – přitahuje paže, podílí se na zapažení, trapézový sval (m. trapezius) – táhne lopatky k páteři, uklání hlavu a krk, zaklání hlavu
Svaly horní končetiny
-
např. deltový sval (m. deltoideus), dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii), trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii), svaly předloktí – natahovače a ohýbače ruky a prstů, svaly ruky – ohýbače a přitahovače prstů
Svaly dolní končetiny
-
např. velký hýžďový sval (m. gluteus maximus), střední hýžďový sval (m. gluteus medius), malý hýžďový sval (m. gluteus minimus), čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris), krejčovský sval (m. sartorius), sval pološlašitý (m. semimembranosus), svaly bérce – natahovače a ohýbače prstů a nohy, např. trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae), svaly nohy – ohybače a přitahovače prstů
