FYZIOLOGIE | Praha

Sval

Musculus
Slouží k pohybu těla.
Zabezpečují polohu vnitřních orgánů.
Je zdrojem tepelné energie.
Svaly jsou jednohlavé až čtyřhlavé.
V těle je zhruba 600 svalů, tvoří přibližně 40% celkové hmotnosti.
Většina svalů je párových.
Na řízení se podílí mozkové a míšní nervy- pod kontrolou mozkové kůry, některé jsou ovládány vůlí a některé ne.

Stavba svalu

Základní jednotkou svalu je svalové vlákno- myofibrila.
Myofibrily – jsou tenká vlákna složená ze dvou typů vláknitých bílkovin – Aktin, Myozin.
Jejich délka a tloušťka kolísá v jednotlivých svalech i individuálně.
Vlákna se spojují ve snopce, soubor snopců- svalové bříško.
Vazivo je druhou složkou svalu. Spojuje a obaluje svalová vlákna, obaluje celý sval- fascií a vytváří též úpony svalu ke kosti- šlachy(tendo).
Třetí složkou jsou svalové cévy a nervy.

Typy svalových tkání

Příčně pruhované- (kosterní)- je základní tkání kosterních svalů, tvoří hybnou, motorickou složku pohybového systému. Kosterní svaly jsou inervovány mozkovými a míšními nervy. Bez nervového impulzu nedochází ke koordinované a řízené svalové kontrakci.
Srdeční svalovina- (myokard)- srdeční svalovina v sobě spojuje vlastnosti kosterní i hladké svalové tkáně. Je to typ svaloviny, který umožňuje pravidelné stahy srdce. Základní buněčnou jednotkou svaloviny srdce je kardiomyocyt.
Hladká svalovina - tvoří základ stěny dutých orgánů (střevo, žaludek) a cév. Základní stavební a funkční jednotkou hladkého svalstva je protáhlá vřetenovitá svalová buňka (myocyt).

Kontrakce- smrštění- sval se zkrátí o 30-50% své délky, ztvrdne a provede pohyb. Je vyvolána nervovým podnětem, který se šíří uvnitř svalu. Po skončení podnětu, který vedl ke kontrakci, tak dochází k relaxaci- ochabnutí.
Relaxace- uvolnění- sval se vrátí do své původní délky.

Izometrická- je svalová činnost, při které se nevykonává pohyb a vzdálenost začátků od úponů svalu se nemění. Při této činnosti se nemění délka svalu, ale mění se napětí (držení břemene).
Izotonická- dynamická- je svalová činnost, při které se mění vzdálenost začátků a úponů svalu a napětí ve svalu je přibližně během celé činnosti stejné nebo se výrazně mění (běh). Podle změny délky svalu rozeznáváme koncentrickou (zkrácení svalu) a excentrickou (natažení svalu) kontrakci. Koncentrická kontrakce vyvolává zrychlení pohybu (akceleraci), zatímco excentrická zpomalení pohybu (deceleraci).

Organismus někdy není schopen přivést svalu dostatek
kyslíku a živin- sval pracuje na kyslíkový dluh.
Ve svalu se hromadí odpadové látky (katabolity)- kyselina mléčná- dostavuje se bolest a svalová únava, při odpočinku bolest ustane.